15. září 2017

                Pokud se člověk aspoň trochu zajímá o dění kolem sebe, nejde si mnohdy nevšimnout zpráv ze sportovního prostředí, kde se však nejedná zrovna o sport. Ano, myslím tím rozbíjení stadionů a veřejného majetku fotbalovými fanoušky. Dřív než se nad mým textem rozčílíte (vy, kteří jste těmi fanoušky), nemyslete si, že mi vadí bouřlivé fandění prodchnuté emocemi. Nevadí mi a do jisté míry i obdivuji, když se dva tábory fanoušků potkají někde bez svědků a férově a beze zbraní si to rozdají a když někdo padne, tak ho nechají a když to skončí, tak si podají ruce. Ale až moc často jsem viděl záběry, kde to tak není a z toho mě pak jímá hrůza. Proč se lidi, kteří mají často společný cíl a podobné hodnoty chtějí zmrzačit? Proč jim nestačí vyhrát, ale chtějí ublížit? A co se týče majetku, jaký účel splní jeho rozbití, ať už na veřejnosti nebo na stadionu?

                Protože se s takovými lidmi osobně neznám, rád bych znal jejich motivaci. Možná to má nějaký vyšší smysl, já ho v tom ničení a ubližování však nevidím. Vyšší smysl naopak vidím ve společném fandění (upevňování vztahů nějaké skupiny, rozvíjení tvořivost atd.) a v soubojích (zlepšení fyzické odolnosti, kondice, připravenosti atd.). Proč neoddělit to špatné od dobrého? Proč na stadionech nefandit a nezápasit někde na louce bez toho, abych na stadionu vytrhl pár sedaček a cestou na bitku rozkopal nějaký popelnice?

                Věřím ve vaši sílu a připravenost, jen myslím, že by to chtělo přidat trochu uvědomění. Ujasnit si priority a zavrhnout to, co vám škodí a ještě více podpořit to, za co vás lidé mohou obdivovat.

Autor: Alda